wz
turistika.jpg, 78kB
Svatý Jan pod Skalou

Jihozápadně od Prahy, nedaleko od hradu Karlštejn objevíte Národní přírodní rezervaci Český kras. U potoka Loděnice je kouzelné poutní místo se zajímavým názvem.
    Svatým Janem pod Skalou prochází nejstarší turisticky značená cesta v Čechách, vycházející přímo od Karštejna a končící v Berouně. Právě tato tři místa jsou velmi hojně navštěvována.
    Podle legendy se na konci 9. století na tomto místě setkal první český kresťanský poustevník Ivan, který byl synem charvátského knížete Gostimysla s knížetem Bořivojem. Ivan tu totiž obýval jeskyni, která byla využívána i v pravěké době.
    Pokud jde o první písemnou zmínku o tomto místě, nazvaném v té době "U Ivana ve Skalách" P1690191_small.JPG, 11 kBči "U svatého Jana", pochází z období Přemysla Otakara I. (1205). Podle ní jeskyni, kapli a hrob poustevníka Ivana získal Ostrovský benediktinský klášter u Davle již roku 1037. Jelikož byl mateřský klášter v Ostrově zničen husity, přesnul se sem zbytek mnichů. K roku 1517 se pak již usídlili do Svatojanského probošství. Pak byla vystavněna nová klášterní budova. Zvláštností doby je, že husité nechali zdejší místo bez povšimnutí. Což se nedá ovšem napsat o Švédech (1648), kteří to tu vyplenili. Řeholníci museli prchnout do Plzně.
    Z významných osobností navštívili toto místo např. císař Matyáš (1613), který nechal pro ostatky sv. Ivana zhotovit nový relikviář, Ferdinand II. i III., císař Leopold I. a později i významné osobnosti naši kultury.
    V roce 1661 zde byl vystavěn podle návrhu Carla Luraga barokní kostel sv. Jana Křititele, ale jelikož byl vystavěn na spodních krasových vodách, musel být v roce 1711 přestavěn a byla rozšířena i jeskyně sv. Ivana, přistavěna byla ke kostelu ještě prelatura. Konečnou podobu pak získal zdejší areál k roku 1731. K roku 1785 byl ale klášter císařem Josefem II. zrušen, řeholníci jej museli do půl roku opustit. Část majetku byla rozprodána a zadní část kláštera využíván pro průmyslovou výrobu. Klášter byl upraven na zámek.
    V roce 1904 zde byly lázně, které byly v provozu až do rokuP1690129_small.JPG, 16 kB 1912. Dokonce tu pracoval i otec bratří Čapků. Pak zde sídlil církevní řád Školských bratří, který fungoval až do zrušení v roce 1942.
    Aby toho nebylo málo, v roce 1949 je zde zřízen tábor nucených prací a nakonec i věznice. Byl tu vězněn Emerich Rath, průkopník lyžování u nás. Při závodu na Zlatém návrší v Krkonoších pomáhal hledat Bohumila Hanče, kterého skutečně našel, chvíli i nesl, ale pak mu došla síla a musel zajít pro pomoc.
    Pak zde byla policejní škola Sboru národní bezpečnosti a nakonec i archiv ministerstva vnitra. V současnosti je již klášter zpět v rukou církve a sídlí tu Vyšší odborná pedagogická škola.
    Na jižní straně kostela je výklenek se studánkou sv. Ivana. Vodě se říká Ivanka a má stálou vydatnost (3,5 litru za vteřinu) a teplotu. Nad údolím je skalní vysoká skalní stěna, tyčící se do výšky 180 metrů nad terén. Cestou na její vrchol, na kterém je dřevěný kříž a zabradlí, půjdete kolem kaple Povýšení svatého Kříže. V těchto místech se podle legendy setkal poustevník Ivan s sv. Janem Křtitelem. Za vrcholem skály jsou patrné zbytky valů, které svědčí o tom, že tu bylo kdysi pravěké hradiště. Pokud půjdete ještě dál, dorazíte na místo, kde se kdysi těžil vápenec. V okolí lomu Paraple vede naučná stezka, takže se dozvíte i zajímavé informace.