wz
turistika.jpg, 78kB
Štětí 1.

Množství archeologických nálezů dokazuje, že toto místo bylo osídleno již v třetím tisíciletí před naším letopočtem. Město Štětí se nachází na pravém břehu řeky Labe, asi 16 kilometrů jihozápadně od Mělníka. Ve 13. století zde stával mělnický dvůr. První zmínka o městě se dá nalézt v listinách z počátku 14. století. Roku 1314 to byla již osada, která se změnila na královské městečko s názvem "Styet". V roce 1549 Ferdinand I. na žádost Zdislava Berky z Dubé povýšil Štětí na královské město. Zajistil mu městský znak a pečeť. Jeho název pochází od slova "štět" (soukenická štětka). Koncem 17. století vlastnilo město pivovar, vinopalnu, navíc zajišťovalo i přívoz.
     Časté požáry, povodeň, epidemie a válečné události (díky jeho poloze - leželo totiž při východním přechodu přes Labe) uvrhly koncem 18. století město do velké bídy. Dokonce už století před tím - tři dny po bitvě na Bílé hoře, 11. listopadu 1618, německá vojska při návratu z vyhrané bitvy téměř město totálně zničila. Až druhá polovina 19. století znamenala rozkvět města, a to především díky hospodářskému rozmachu Rakousko-Uherska. Vznikl tu cukrovar, byla dána do provozu železnice. Ve městě byl zřízen poštovní úřad, okresní soud a berní úřad.
     Nejvíce ale město ovlivnil rok 1949, kdy se tu začíná budovat papírenský závod v místě tradičního cukrovaru. Díky tomu bylo postaveno ve městě i první sídliště. V současnosti má město, mající "pod sebou" devět obcí (Brocno, Čakovice, Chcebuz, Hněvice, Počeplice, Radouň, Stračí, Újezd a Veselí) asi 10 000 obyvatel. Město má tři náměstí. To centrální má novou pěší zónu, vznikla zcela nová tvář středu města.
    Největší historickou pamětihodností města je barokní kostel sv. Šimona a Judy. Byl postaven místo původního, povodní zničeného v roce 1785 a jsou v něm freskové malby Josefa Kramolína. Velmi cenný je řezaný trojdílný oltář s triptychem ze 16. století podle rytin A Dürera. Oltáře se nachází v boční kapli.