wz
turistika.jpg, 78kB
Kadaň 2.

Na město měla velký vliv (ostatně jako na většinu našich měst) třicetiletá válka. Nejprve sem vnikli Sasové, po nich pak švédové. Ti navíc zapálili most přes řeku a od něj vznikl velký požár. Když se město vzpamatovalo s nejhoršího, začalo se s novým budováním.
     Nejprve v renesanční podobě, postupem času pak přechází v přestavbu barokní. To se tu objevil barokní stavitel Jan Kryštof Kosch,P2470793_small.JPG, 10 kB který přestavěl jak kostely, tak především měšťanské domy.
     A to se už pomalu dostáváme k dnešní podobě města. Ta je ovlivněna především obrovským požárem v roce 1811. V té době shořelo na 500 domů a ušetřen nezůstal ani hrad.
     Na náměstí stojí Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže. Nachází se na místě původního gotického kostela ze 13. století. Z pozdější stavby (1458) se pak dochovala předsíň s krouženou klenbou a spodní partie věží. Po požáru v roce 1635 pak proběhla barokní přestavba (D. Rossi a D. Orsi podle návrhu C. Luraga). Další přestavba Kadaně pak proběhla v letech 1746-55. Tu vedl Jan Kryštof Kosche. Báně věží pocházení z roku 1862.
     Vraťme se ještě na chvíli za město k Františkánskému klášteru. 14. října 1741 se tu totiž odehrála velká bitva, ve které bylo poraženou stranou francouzské vojsko a to uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie. Dnes je tu již absolutní klid, kolem hráze vodní nádrže Kadaň pod klášterem vede turistická a cyklistická stezka směrem na Klášterec nad Ohří a nábřeží. Jmenuje se po Maxipsu Fíkovi. Pro děti je zde vybudováno mnoho atraktivních staveb, takže se zde nudit určitě nebudou.
     Jelikož se města postupem času rozšiřovala, obyvatel přibývalo, začalo období přebudování. I Kadaň to neminulo, takže byla P2470901_small.JPG, 15 kBrozbořena část opevnění a vnikly nové čtvrtě. Což znamená i budování sídlišť...
     Pokud chcete navštívit významné kulturní památky města, můžete se rozhodnout mezi Františkánský klášterem Čtrnácti sv. Pomocníků, farním (děkanským) kostelem Povýšení sv. Kříže, Alžbětinským klášterem s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalým špitálním kostelem Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňským hradem, barbakánem (předbraním) Žateckým a věží Mikulovické brány, městským opevněním, radnicí. Samozřejmě je tu i mnoho dalších zajímavých staveb. Z náměstí v Kadani můžete vyjít Katovou uličkou, která je dle mého názoru vůbec nejužší uličkou na našem území. Ulička vedla z náměsti k fortně v hradebním systému a ke ktavoně čp. 190, která je součástí hradeb. Ulička je dochována v gotickém zdivu, s gotickými okenními otvory s rozpínacími prampouchy. Fortna byla součástí nejstaršího hradebníhé pásu z poloviny 14. století. Ještě užší ulička (za kostelem) bývala v Tišnově u Brna, ta byla ale po druhé světové válce zrušena.
     A když už jsme v Kadani, bylo by škoda nevyjít si na rozhlednu Svatý vrch.