Bílá věž
v Hradci Králové

Základní kámen Bílé věže, jejíž název je odvozen od toho, že při stavbě byla skutečně úplně bílá. Kameny jsou totiž z hořického pískovce. Není to věž kostelní, nýbrž strážní a požární.  Najdete ji na Velkém náměstí v Hradci Králové. Základní kámen byl položen 7. června 1574 a věž má půdorys 10 x 10 metrů a výšku 71,5 metru. Zdi jsou v přízemí 4 metrové a věž sek vrcholu zužuje. Ty původní základy, kdy to nebyla ještě věž v pravém slova smyslu položili řemeslníci už roku 1509. Dostavěna byla ale až roku 1581, po pětileté přestávce pro nedostatek financí. V pátém patře se nachází vyhlídkový ochoz, ze kterého je za jasného počasí vidět jak centrum města, tak především Krkonoše s nejvyšší horou Česka Sněžkou, bojiště z roku 1866 na Chlumu s jeho rozhlednou, Dobrošov, Orlické hory, Deštnou a nepřehlédnutelnou Kunětickou horu u Pardubic. Na jihu je to pak Českomoravská vrchovina.
     Zvláštností věže je, že věžní zvon Augustin. Je druhý největší v Čechách - jeho výška je 169 a šířka 206 centimetrů, váha pak 9,8 tuny. Byl zasvěcen již roku 1705 a je tím pádem o 50 let starší než se počala stavba věže. Jeho putování na určené místo bylo obdivuhodné, lešení bylo postaveno až od kostela Nanebevzetí P. Marie. A 22. května roku 1581 byl vytažen na své současné místo. V roce 1606 uhodil do věže blesk a jeho stopy nese zvon až dodnes. Nápis na jeho obvodu začíná slovy: "Ke cti a oslavě všemohoucího Boha....". Na věži jsou také hodiny - mají už ale hodinový stroj z roku 1992, ty starší z roku 1829 jsou k vidění v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.Zajímavostí je, že je věž v jižním směru odkloněna od osy o 36 centimetrů.
     Realita tehdejšího života byla sice dost odlišná od toho, co napsala Božena Němcová, ale nebudeme si kazit dojem z výletu fakty tehdejší doby... Babička se přistěhovala do Ratibořic na pozvání dcery Terezy. Přivezl ji na voze kočí Václav. Babička si s sebou vzala omalovanou truhlu, kolovrat, košík se čtyřmi kuřaty, z nichž později jedno "černé" zobalo Adélce z ruky a když sneslo vajíčko, přišlo si pro kousek žemle. Babička dětem přivezla pytlík s dvěma čtyřbarevnými koťátky. Jan nahmatal kapsář a babička z něho vyložila růženec, kudlu, chlebové kůrky, kousek tkanice, dva marcipánové koníky a dvě panenky. Z rohožové mošničky vyndala jablka a kraslice. Děti se divily jejím scvrklým rukám, bílým vlasům a jen čtyřem zubům...

Provozní doba Bílé věže:
Pondělí až neděle:	9-12 a 13-17	poslední vstup 11:30 a 16:30
Vstupné: dospělí 20 Kč, důchodci a děti 10 Kč a děti do 6 let zadarmo

Vedle Bílé věže stojí Katedrální kostel sv. Ducha. Je to myslím nejvýznamnější památka města - byla založena za královny Elišky Rejčky. Její konečná podoba není přesně datována, ale roku 1378 byl chrám již plně funkční. Jak plynul čas, musel se po požárech velmi často opravovat. Husity přežil kostel bez jakékoliv pohromy, měli v něm totiž svou kazatelnu. Po smrti Jana Žižky z Trocnova tu byly uloženy na nějaký čas jeho ostatky... Nejvíce byl kostel poškozen až Švédy.
     Gotická cihlová stavba je 56 metrů dlouhá a 25 metrů vysoká. Chrám je tvořen obdélníkovým trojlodím s převýšenou střední lodí a dlouhým uzavřeným presbytářem, po jehož stranách stojí dvě hranolovité věže. A právě pro jednu z nich byl určen i zvon, který by ale věž neunesla a tak byl použit až pro věž Bílou. Jak Chrám sv. Ducha, tak i Bílá věž tvoří nezaměnitelnou dominantu města Hradce Králové.