wz
turistika.jpg, 78kB
Hradec Králové
Bílá věž

P2340050_01.jpg, 3,9kBP2340050_02.jpg, 4,9kBP2340050_03.jpg, 6,0kBP2340050_04.jpg, 5,8kBP2340050_05.jpg, 5,2kBP2340050_06.jpg, 5,3kB
Název věže je odvozen od toho, že byla po svém dokončení skutečně úplně bílá. Kameny jsou totiž z hořickéhý pískovec. Není to věžbilavez01_small.JPG, 7 kB kostelní, nýbrž strážní a požární.  Najdete ji na Velkém náměstí v Hradci Králové. Základní kámen byl položen 7. června 1574 a věž má půdorys 10 x 10 metrů a výšku 71,5 metru. Zdi jsou v přízemí 4 metrové a věž se k vrcholu zužuje. Původní základy, kdy to nebyla ještě věž v pravém slova smyslu, položili řemeslníci už roku 1509. Dostavěna byla roku 1581, po pětileté přestávce pro nedostatek financí.
    V pátém patře se nachází vyhlídkový ochoz, ze kterého je za jasného počasí vidět jak centrum města, tak především Krkonoše s nejvyšší horou Česka Sněžkou, bojiště z roku 1866 na Chlumu s jeho rozhlednou, Dobrošov, Orlické hory, Deštnou a též Kunětickou horu u bilavez35_small.JPG, 6 kBPardubic. Na jihu je to vidět Českomoravská vrchovina.
    Zvláštností věže věžní zvon Augustin. Je druhým největším v Čechách, jeho výška je 169 a šířka 206 centimetrů, váha 9,8 tuny. Byl zasvěcen již roku 1705 a je tím pádem o 50 let starší než se počala stavba věže. Jeho putování na určené místo bylo obdivuhodné, lešení bylo postaveno až od kostela Nanebevzetí P. Marie. A 22. května roku 1581 byl vytažen na své současné místo. V roce 1606 uhodil do věže blesk a jeho stopy nese zvon dodnes. Nápis na jeho obvodu začíná slovy: "Ke cti a oslavě všemohoucího Boha....". Na věži jsou hodiny, mají hodinový stroj z roku 1992, ty starší z roku 1829 jsou k vidění v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
     Věž je v jižním směru odkloněna od osy o 36 centimetrů. Vedle Bílé věže stojí Katedrální kostel sv. Ducha. Je to nejvýznamnější bilavez33_small.JPG, 9 kBpamátka města, byla založena za královny Elišky Rejčky. Její konečná podoba není přesně datována, ale roku 1378 byl chrám již plně funkční. Jak plynul čas, musel se po požárech velmi často opravovat. Husity přežil kostel bez jakékoliv pohromy, měli v něm totiž svou kazatelnu. Po smrti Jana Žižky z Trocnova tu byly uloženy na nějaký čas jeho ostatky... Nejvíce byl kostel poškozen až Švédy.
    Gotická cihlová stavba je 56 metrů dlouhá a 25 metrů vysoká. Chrám je tvořen obdélníkovým trojlodím s převýšenou střední lodí a dlouhým uzavřeným presbytářem, po jehož stranách stojí dvě hranolovité věže. A právě pro jednu z nich byl určen i zvon, který by ale věž neunesla a tak byl použit až pro věž Bílou. Jak Chrám sv. Ducha, tak i Bílá věž tvoří nezaměnitelnou dominantu města Hradce Králové.